Jasněnka je moje výzva. Nadějné štěně po sestře od mojí dokonalé Caki, po fyzické stránce zcela zdravá. Bohužel ne tak po té psychické – v pubertě se jí přestal tvořit serotonin (ověřeno laboratorním testem) a od té doby bojujeme. Obtížně vychází s kýmkoliv z celé naší partičky, navíc bohužel nemá inhibici kousnutí, takže je většinu času s náhubkem, aby ve slabé chvilce opět někomu nezpůsobila zranění. V práci je nevyrovnaná, v tréninku jí chybí drive, aby na závodech agility běhala skoro až freneticky. Vlastně nikdy nevím, jakého psa si vytáhnu, jaký bude mít den, chvíli, náladu. Po pečlivé spolupráci s veterináři je zaléčená a ve spoustě věcí je lepší, ale ta bláznivě radostná osobnost z jejího dětství se už nejspíš neobjeví. A tak neustále hledám, čím ji udělat radost, jak ji vidět šťastnou 🙂 A snažíme se i v agility, občas dokáže být extra šikovná. Nicméně právě pro její povahu, byť je uchovněná, štěňátka po ní nikdy plánovat nebudu.